No ahoj!
jej, to bylo familiérní. Kdo neutekl, tomu se dostane nejsladších plodů internetu. Vedle tipů na čtení máme na menu taky neotřelé — snad až divné! — formáty. Třeba výlet na dno oceánu. Ondřej, ten starý kýčař, mně nedávno říkal, že dostat se až na dno tzv. stojí za to. Jinak totiž krásu přírody ani vlastní duše prý nelze pochopit. Krásný člověk.
Já akorát dokážu popřát inspirativní čtení. Tak inspirativní čtení!
DIVNÝ WEB
The Deep Sea | (Neal Agarwal)
Jednoduchý, ale o to krásnější nápad. Proscrolujte se až do nejhlubšího bodu na planetě. Cestou potkáte všemožná zvířata, dozvíte se pár faktů a nakonec se dojmete u vítězství ducha nad hmotou. Víc nechci. Neal Agarval má víc projektů, ve kterých ukázkově pracuje s možnostmi webu. Všechny jsou tady. Doporučuju třeba ten, kde ukazuje měřítka vesmíru. Taky mě přivedl k tomu, abych sám sobě poslal email, který dojde za pět let. Divná zkušenost.
Cameron’s World | (Cameron Askin)
Muzejní koláž devadesátkových webů z hostingu GeoCities. Ta estetiky, ta témata. To obchoďák Facebook nemůže nabídnout. Záslužná práce.
Na web nás upozornil Ondřej Trhoň, známá Otevřená hlava, díky za to. Sám napsal o vzpomínání na virtuální věty polemický článek na ArtZónu, na A2larm zase o hře Hypnospace Outlaw, která je na nostalgii po divném webu postavená.
TEXT
The Age of Instagram Face | (Jia Tolentino, The New Yorker)
„Ultimátní cíl je vždycky Kim.“ Článek o ideálech krásy, které tolik proměnil Instagram, filtry, aplikace FaceTune a dostupný botox. Jia Tolentino téma, která je v něčem „všem jasné“, zpracovala přehledně, informativně a velmi lidsky. Ostatně už nějakou dobu je považována za jednu z nejtalentovanějších esejistek mladé generace. Myslí si to třeba i slovutná spisovatelka Zadie Smith.
Podcast Moje terapie: hovory o bolestech duše mají své vlastní bolístky, ale smysl nepostrádají | (Josef Chuchma, ArtZóna)
Na Wavu doběhla podcastová série Moje terapie, čas pro hodnocení od Josefa Chuchmy. Je pozitivnější, než když psal ještě do Orientace o Zhasni!.
In This Is All | (Jim Holt, Lapham’s Quarterly)
Jak se cítit šťastný? To je jednoduché: příběh, který sami sobě vyprávíte o vlastním životě, musí stát za to. Chybět nesmí konflikt a překonání nesnází. Ale jak dál – máme usilovat o originalitu, nebo objektivní dobro? A není chronologický narativ vlastně fikcí? Přístupně psát o těch nejzávažnějších tématech naší existence – to umí Jim Holt jako málokdo!
4chan’s ‘Doomer’ Memes Are a Strange Frontier in Online Extremism | (Miles Klee, MEL Magazine)
Že existují Boomers, to už na internetu ví každý. O “doomers”, “zoomers” nebo “gloomers” se ví méně. Jejich tvůrci jsou přitom meme-předvojem, jejichž nejvirálnější kousky vídáme později i my normies. Vedle vysvětlení pojmů se autor vypořádává i s “ironickým rasismem”, který není tak ironický, jak víme z případu střelce z mešity na Novém Zélandu a jeho manifestu.
Being asexual (Natasha McKeever a Luke Brunning, Aeon)
Pro povědomí o asexualitě toho nejvíc udělal v posledních letech Todd Chavez, nádherný génius ze seriálu BoJack Horseman. Co se nevejde do animáku, dovysvětluje ukázkově přístupná dvojice výzkumníků.
In 2029, the Internet Will Make Us Act Like Medieval Peasants (Max Read, New York Magazine)
Čekali jsme kyberpunk, dostáváme tolkienovské fantasy. Zábavné přemýšlení o internetu a světě, který prožíváme jako ve středověku – je plný kouzel & dohlíží na nás seskupení, které má mnohem víc informací než ostatní. Facebook jako nová katolická církev!
Why Nietzsche wouldn’t go near social media (Joe Humphreys, The Irish Times)
Volné pokračování předešlého aneb jak z nás sítě dělají pasivní nihilisty, což by se ani trochu nelíbilo Nietzschemu, tomu aktivnímu nihilistovi. Minimálně to v rozhovoru tvrdí Nolen Gertz, autor spisku Nihilism and Technology. Recenze na knihu třeba zde.
Být radikální dnes znamená být liberální. Rozhovor s Nadiou Urbinati (Jan Bíba, Filozofický časopis)
Znetvořená demokracie. Takhle šťavnatě se jmenuje kniha politické teoretičky Nadii Urbinati. Do češtiny ji přeložil Jan Bíba, vedoucí Ústavu politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který navíc udělal s autorkou rozhovor. Vyšel odemčený v aktuálním čísle Filozofického časopisu. Chvílemi trochu suché čtení, padají tam ale samozřejmě i podstatné věci.
“Demokracie neslibuje sociální rovnost, neslibuje, že nám všem poskytne stejné množství majetku, nebo že všem zajistí práci, či snad že budeme všichni úplně stejní. Znamená příslib, že politická hra zůstane otevřená. To znamená, že když cítím, že nemám žádnou moc omezit něčí super-moc ve společnosti či ekonomice, jsem zbaven politické či demokratické moci.”
Hry
Disco Elyseum (ZA/UM)
Poprvé doporučuju v Příloze hru. A víte, proč to dělám? Protože ti nejšikovnější textaři už nemusí psát krásnou literaturu ani se věnovat žurnalistice. Spousta peněz je v herním průmyslu a ten ryzí talent, který stojí za scénářem Diska, to vycítil. Vodovková grafika, otevřený svět a především propadání se do šíleného nitra hlavní postavy = krása.
Kurzy
Rozvoj lidské společnosti ve století klimatické změny (Masarykova demokratická aliance)
Málokomu se chce vracet do školních lavic. Nový kurz Masarykovy demokratické aliance ale vábí právě k tomu. Jednou týdně chodit do pražské kanceláře OSN na přednášky a hlubší debaty o změně klimatu – to je férová nabídka.
Líbilo? Tak to pošlete dál! Budeme rádi, to je jasné.
Díky. S láskou Jakub & Ondřej
