Zvuk
Vinohradská 12: Jablonecká bramboračka. Spor o bezpečnostní kamery může rozetnout jen soud, říká novinář Kroupa. Neuvěřitelný příběh primátora za ANO, který je zároveň provozovatelem kamerového systému. Optické kabely položil načerno, záznamy tečou přes jeho servery, firmu má na “krásnou manželku, která rozumí fitness”, po městu chce prachy, aniž by měl smlouvu. Čechia.
–Jablonec je jako špatná gangsterka. Srovnejte s dílem o slovenské galerce, to už úsměv mizí ze tváře.
Reflexe: Historie / Filozofie! : Hranice migrace. Filozof Petr Kouba vykládá o fenoménu romské migrace z Česka do Velké Británie a Kanady. Filozoficky leč srozumitelně o zneviditelňovacích taktikách Romů v Česku, nabývání sebevědomí na multikulturním Západě, o dohledu státního aparátu a funkci hranic. Kouba odchod Romů sledoval přímo na letišti, vše zaznamenal do knihy Exodus bez Mojžíše.
Doporučuju i další díly filozofických Reflexí. V tomto ohledu mě mrzí, že příští rok nejspíše skončí: nové schéma Vltavy s nimi nepočítá. Řekla mně šéfredaktorka stanice Jaroslava Haladová v rozhovoru pro Médiář.
99 % Invisible: Wait Wait… Tell me! Tradičně dobrý podcast tentokrát o tom, jak nám animace zne/zpříjemňují nesnesitelnost čekání. Bourání domů v Detroitu included.
The Guardian’s Audio Long Reads: The machine always wins: what drives our addiction to social media. Guardian má hezky živě načtené longready.
Karel Veselý poskládal na Spotify playlist nejlepších holubích hoven. Toxxx má v říjnu vydat album, výborné připomenutí matra od nejlepšího českého rappera. Viz také dnes-už-klasika Proč Hugo Toxxx není debil.
8. října v Praze zahraje Lingua Ignota, kterou znáte z prvního místa v žebříčku Paliva pro rok 2017. Po tehdejších All Bitches Must Die letos vydala album Caligula. Je pekelná, což je vzhledem k jejímu životnímu příběhu velmi pochopitelné, stačí wiki.
Text
Thoughts on the planetary: An interview with Achille Mbembe
Dlouhý rozhovor s kamerunským filozofem, který se proslavil hlavně myšlením o postkolonialismu. V Pocketu jsem udělal dvaadvacet highlightů, tedy podnětné af. Mluví hlavně o nutnosti všeobecné – tedy planetární – postkoloniální perspektivy, která může být zbraní proti přeměně velké části lidstva v datové objekty. Součástí samozřejmě rasismus, politika identit, odstraňování soch. Taky mě donutil hodně přemyslet moje literární plány pro podzim. Nádherné myšlení. V češtině můžete Mbembeho číst ve sborníku Postkoloniální myšlení II, který vydalo v kvalitě jim vlastní nakladatelství tranzit.cz.
– Kriticky se na postkoloniální myšlení i zmíněný sborník dívá naopak Jan Lukavec na iliteratuře.
Esej Pavla Barši: Slepá ulička antitolitarismu
Pavel Barša kriticky přečetl Velké Historiky Tonyho Judta, Marka Mazowera a Timothyho Snydera, aby vysvětlil, kde je současná hrozba pro liberální demokracii. Ta “nečelí náporu nějakého znovuoživeného totalitarismu, kombinujícího krajní pravici s krajní levicí, ale ‘jen’ oprášenému pravicovému nacionalismu, rasismu, patriarchalismu a morálního konzervatismu.” I tady je místo pro postkolonialismus: evropské elity byli ochotné přijmout Hitlera, pokud by s nimi zacházel vypočítavě jako Britové s Indy. On je ale masakroval jako k černochy a indiány, což je pro Evropany uvnitř Evropy barbarské.
Barša v září započal sérii čtyř sametových přednášek v Městské knihovně v Praze, kde nejprve vysvětloval, jak se v dějinách přelévaly individualistické a kolektivistické cesty k emancipaci. Ještě budou tři, doporučuju. Velmi dobře taky vypadá konference 16. listopadu v DOXu, kde bude mluvit třeba chorvatský filozof Boris Buden. Jeho Konec postkomunismu vydala jako-vždy-ošklivá Rybka. A vychází z něho třeba krásně široký Úvod do studia postkomunismu na webu Sociální teorie.
Snyderovu Cestu do nesvobody pokritizoval taky Tomáš Korda v Hostu. “Když se ‘liberální demokracie ani nesnaží definovat, co je dobrý život’ [Fukuyama] , sama touto svou ‘ctností’ vychází vstříc diktátorům, populistům nebo někomu jako Snyder, který přijde a liberálním demokraciím dobrý život zkrátka nadefinuje — jako boj se ‘zlem'”.
On Flooding: Drowning the Culture in Sameness
Na Longreads přehledně vysvětlují, jak algoritmy určují, co budeme číst, poslouchat, sledovat, jak mění mediální gatekeeping, jak nivelizují a dávají akorát to, co už známe. Antidotum: Nedělní příloha internetu!
Ženy připraví nástěnky a občerstvení
Náš rozhovor pro Heroine s brněnskou historičkou Denisou Nečasovou. Řešíme revoluční rajc, nového člověka a novou ženu i dopady nucené emancipace shora na dnešní myšlení. Nečasová k tématu vydala vloni v Hostu knihu Nový socialistický člověk. Je čtivá a na akademické poměry i moc hezky zpracovaná! Tematicky si také nemohou odpustit odkaz na článek Matěje Spurného, historika z FF UK, který v Salonu Práva skvěle popsal překvapivou nenápadnost nesvobody. “I Klement Gottwald byl člověk a mnoho jeho podporovatelů chtělo jen, aby bylo líp. Žádné zlo se tím nerelativizuje.”
Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí
Další poúnorový kus, tentokrát kanonická próza, kterou jsem neznal. Pro mě snad literární objev roku. Píšu o ní poznámku na blogu. Tam jsem taky přepsal krátký kus od Bertolta Brechta o klimatické krizi.
Video
Kdo pamatuje Jágra v dresu tučňáků a základy ekonomie zná z vyměňování kartiček, musí zaplesat nad připomenutím kouzelné estetiky devadesátkové NHL.
4chan bývá označován za jednu z nejšpinavějších stok internetu, která zároveň dokázala ovlivnit poslední prezidentské volby v USA. Kdo stojí za webem, který se od 4chanu odštěpil, protože byl ještě zvrácenější zajímavě zpracoval VICE. Hentai nudes těhotné Anne Frank bohužel included.