Článek vyšel na Heroine, tak tam klikněte.
Tady akorát nechám část, co se nevešla. Dává to smysl, jsou to kecy navíc, na druhou stranu šlo o první impuls k napsání textu. Vycházím z nejskvělejšího sborníku Medienwissenschaft. Východiska a aktuální pozice německé filozofie, který vyšel díky editorské práci Kateřin Krtitlové a Svatoňové.
“Myšlení v síti je jednou z nejpodstatnějších lekcí, co Nosrat dává. Pro její rozvedení si musíme na chvilku odskočit od plotny k výzdobě kostela. Na obou místech nám jde o následující: šikovná síť či rozvrh dokážou být velmi užitečným nástrojem vedení a kontroly. Výjimečný umělec (nebo kuchař) totiž není pouze „génius“, vysvětluje teoretik médií Bernhard Siegert, on musí zároveň být pořádný řemeslník, co ovládá soudobé techniky a postupy. To rozhodně platí pro italského malíře Masaccia, který roku 1425 v kostele Santa Maria Novella ve Florencii začíná pracovat na své fresce Svatá trojice. Výjimečná věc. Masaccio totiž vyfikl první známou malbu podle pravidel centrální perspektivy.
Dokázal to díky zapomenuté — a tehdy znovuobjevené — technice ptolemaiovského síťování map, které pracuje s délkovými a šířkovými stupni. Ty umožňují tvořit opticky konzistentní mapy nebo taky síť-rozvrh na zdi. Do uhlíky vyznačeného rozvrhu pak může Massacio i na dvourozměrném povrchu namalovat fresku přesně podle pravidel perspektivy.
Nosrat ze svých čtyřech elementů vytváří síť, jejíž smysl je při troše představivosti podobný. Tedy vede nás a je díky ní možné „prokázat chyby a předepsat opravy,“ jak poznamenává Siegert. Chybí osvěžující kyselost, příliš pomalu smažené — tedy nekřupavé, opomenuté nasolení předem. Pohlídejme si tohle, říká Nosrat, a naše vaření bude chuťově vyvážené a konzistentní. Konzistentně výborné.”
A takhle vypadaj’ ilustrace. Kvůli nim rozhodně doporučuju tištěnou knihu, v Kindlu jich je mnoho k nepřečtení, což je škoda.
